Vlastenecký klub Působnost VK
Hlavní stránka Seznam projektů a akcí Návštěvní kniha Ke stažení Mail VK     KLUB PATRIOTYCZNY   WOŚCOJSKI KLUB - górnoserbski   VLASTENECKÝ KLUB   DOMOVINSKI KLUB   ISAMAALINE KLUBI   HEIMATKLUB   HJEMLAND KLUB     ! ! ! KOSOVO JE SRBSKO ! ! !   Více  
roh   Projekty sdružení roh

roh   Další informace roh
+ Ke stažení


roh   Vlastenecký klub roh
IČO: 26528177
DIČ: CZ26528177

Sídlo:
Kunčice pod Ondřejníkem 114
739 13

Kontakt:
777 103 532
informace@v-klub.cz

Transparentní bankovní spojení: 5678956789/5500

© V-klub, 2002-2007

NAVRCHOLU.cz

TOPlist

bonprix

бонприкс

http://o-chae.com


* ČERŮV MLÝN

Přidáno dne 20. 03. 2005 (2178 přečtení)

Jde o záhadné a až tajemné místo v Beskydském masivu, poblíže vrcholu Kněhyně, které vyvolávalo (a jak se dočtete dále, stále vyvolává) mnoho otázek. Nejdříve jitřilo naši mysl pověstmi. Pověstmi o svatbychtivém (nebo spíše dušechtivém) čertu, který díky moudrosti lidí byl přelstěn. A jako památka na jeho marné úsilí zůstaly po vrcholu kopce rozesety kameny.

Celou pověst jsme pro vás také přepsali a můžete si ji také přečíst. No a po odborné stránce se do výzkumu pustil Doc. Jan Folprecht, který dospěl k přesvědčení, že "čertův stůl" je megalitického původu. Jeho závěry a nákresy si můžete přečíst a prohlédnout zde.


Jaká je tedy skutečnost? Co je tzv. "čertův stůl"?

Snad je to jen náhodný shluk pískovcových balvanů. Vždyť příroda dokáže vytvořit ještě bizardnější tvary, než "jenom" stůl či tvář válečníka. Třeba zde byl pohřben padlý (snad keltský nebo gótský?) vojevůdce. Možná sám veliký vojvoda Radagost. Nad jehož tělem pozůstalí válečníci spolu s kněžími nechali vztyčit kamenné bloky do podoby dolmenu.

A nebo také si zde naši předkové či předchůdci zřídili observatoř, podobnou jaké nacházíme skoro v celé západní Evropě. Pomocí této observatoře mohli lidé určovan oba slunovraty a od nich odvozovat načasování polních prací.
A aby toho nebylo málo, přispěli jsme do tohoto zmatku se svou hypotézou také my. Je totiž docela dobře možné, že ačkoliv jsou skalní masivy na Kněhyni přírodního původu, tak naši dávní předkové poznali jejich náhodné astronomické usazení a využívali jej ku svému prospěchu (bez větší počáteční námahy). Odtud by také mohl pocházet základ pověsti - o čertovu dílu. Neboť čert je ďábel a za ďábly (ďáblovy služebníky) byli považováni právě pohané, kteří toto místo mohli využívat. Stejně tak jsou pojmenovány i další beskydské vrcholy Tanečnice (od pohanských slavností), Radhošť (po bohu Radegastovi) nebo Godula. Proto ač by byl čertův stůl dílem přírodním, mohl by archeologický průzkum jeho okolí lecco odhalit. Například sklaní průrva nacházející se nedaleko "čertova stolu" by mohla být místem pro votivní dary bohům.

No a skoro nakonec jsme si nechali tu nejbizardnější, ale nejrozšířenější hypotézu. A to tu, že selka opravdu donutila kohouta zakokrhat ještě v noci a čert holt stavbu nestihl dodělat. :-)

Poslední a velmi nečekanou verzi nám poskytl policejní kapitán Saďourek, který nám poslal faxem kopii výslechu Deža a Laca, kteří se k jeho postavení na mučidlech již přiznali :-)

Skutečnou pravdu o původu a využití této lokality se asi jen tak (bez archeologického výzkumu) nedovíme. Ale možná je tomu tak dobře. Neboť právě podobné hádanky jitřily naši mysl naši mysl po staletí a proč by tomu nemohlo býti i nadále?


Megalitická památka v Beskydech?

Všichni dobře známe lidovou pověst o Čertově mlýně, tj. o čertovi, který stavěl a nedostavěl na tomto vrcholku Beskyd mlýn, aby tak splnil těžkou podmínku, jak získat nevěstu. Tato pověst je dodnes živá a její jádro spočívá v tom, že lidský rozum nemá pro kamenné útvary zde se nacházející racionální vysvětlení. Je sice zřejmé, že posuvy pískovcových skal, ke kterým v Beskydech dochází zejména ve vrcholových partiích hor, mohou se projevit obdobným způsobem, ale přeci jen zůstává červíček pochybnosti nad některými uskupeními, jejichž vzhled se téměř vymyká projevům přírodních nahodilostí.
Takovým útvarem je zejména tzv. "čertův stůl". Kvádry, umně podsazené pod vrchní kamennou desku kamenného stolu, zřetelně navozují dojem umělé stavby. Jako by v dávných dobách kdosi využil materiálu, rozesutého v těchto místech horobornými procesy a postavil zde útvar, obdobný megalitickým stavbám nacházejícím se po celé Evropě i jinde ve světě, které se nazývají "dolmeny" (keltský překlad výrazu "kamenný stůl").
Mohl být tedy dotyčný kamenný útvar být skutečně dolmenem? Dosavadní naše pojetí, vycházející z představ o primitivnosti a technické nevyspělosti našich předků v předkřesťanských dobách, nedovolovalo tento názor přijmout, neboť chybělo vysvětlení toho, jak by bylo možno přemísťovat tak velké a především hmotné kamenné kvádry. Soudobé archeologické poznatky však jednoznačně prokazují, že předkřesťanská evropská civilizace (na sever od Dunaje) takové schopnosti měla. Národy které se nacházely na území střední, severní a západní Evropy jsou souhrnně nazývány Kelty.
Zaměřil jsem se na výše uvedenou hypotézu. Podle klasického výkladu archeologů se dolmeny (ať už komorové, resp. Portálové, nebo chodbové) stavěly jako náhrobky. Hypotéza z toho vyplývající by tedy mohla znít, že jde o náhrobek keltského bojovníka - vojevůdce. Mohl by jím být např. gótský vojvoda Radagost sám (původem byl skyt), který roku 405 n.l. s velkým vojskem napadl římské kraje (jak se o tom zmiňuje Jiří Středovský, cituje kronikáře Isidora). Čerstvé soudobé poznatky o tom, že i u Olomouce se kdysi nacházel římský tábor, dovolují takovou hypotézu rozšířit o možnost válečného střetu Keltů s Římany v oblasti podhůří Beskyd. Kdybychom chtěli spekulovat dále, můžeme spatřovat podobu Radagosta v profilu hrany kamenného kvádru, zvaného "čertův kámen", tj. profilu, přisuzovaného lidovou pověstí podobě bájného čerta.
Je zde ještě jedna hypotéza, vycházející z názoru, že dolmeny (alespoň některé) byly kamenné solární observatoře. Sledování pohybu slunce během roku bylo pro starověké civilizace velmi významné, neboť znalost kalendářních dat měla pro společnost zřejmý a velmi praktický dopad na rytmus polních prací. O Keltech je známo, že uctívali slunce. Proto jsem se pokusil tuto hypotézu prověřit a zde mne čekalo velké překvapení:
Přesně v ose dolmenu se totiž nachází vrchol Radhoště a tato osa je orientována východo-západním směrem. Azimut vrcholu radhoště je 270 stupňů a to znamená, že z dutiny dolmenu lze za jarní a podzimní rovnodennosti pozorovat západ slunce nad Radhoštěm a den, kdy slunce dosedne na vrcholek Radhoště, stanovit dnem rovnodennosti. Toto určení lze provést jak uvedeným přímým pozorováním, tak i pozorováním dopadu slunečních paprsků do dutiny (chodby) dolmenu. Nahodilost, že vrchol Radhoště se nachází vůči vrcholu Čertova mlýna právě v azimutu západu slunce na obzoru při rovnodennostech, byla využita pro stavbu dolmenu, orientované právě do této osy. Dolmeny byly v těch dobách patrně tzv."typizovanou kultovní stavbou", tj. jejich existence jasně vypovídala o určení daného místa.
Domnívám se tedy, že výše uvedené souvislosti mne opravňují k tvrzení, že kamenný útvar "čertova stolu" tedy je dolmenem, tj. umělou stavbou.
Mnohé obdobné kamené památky po Evropě se teprve nyní odhalují, resp. Teprve dnes se chápe jejich smysl a význam. Pro nás to znamená poopravit si představy , že v předkřesťanských dobách zde byl jen prales a divoká zvěř. Existence dolmenu znamená, že v dobách před dvěma až čtyřmi tisíci lety musela se zde nacházet poměrně vyspělá civilizace, která se v údolí zbývala zemědělskou činností.
Dá se předpokládat, že solární observatoř na Čertově mlýně nebyla v okolních horách jedinou. Je zřejmé, že inverzní pozorování je možno provádět z Radhoště, tj. pozorovat východ slunce na obzoru vůči vrcholku Čertova mlýna. Z vrcholku Radhoště lze také využít konstalace dalších hor a určovat datum letního slunovratu pozorováním západu slunce nad Javorníky. To co tam na jeho vrcholku stávalo již nezjistíme, neboť to zničily pozdější civilizační zásahy oslavující křesťanství a slovanství. Také z vrcholu Kněhyně lze určovat letní slunovrat sledováním východu slunce nad vrcholem Lysé hory. V této souvislosti je pozoruhodné, že všem těmto horám (a právě jim a dále Ondřejníku) přisuzují lidové pověsti působení nadpřirozených sil (slety čarodějnic apod.) Skrývá se tedy možná v našich horách ještě mnohé pozoruhodné tajemství.
Doc. Jan Folprecht
Kunčice pod Ondřejníkem, červen 2001


Pověst o Čertově mlýně

S Radhoštěm sousedí hora Kněhyně (1257 m n. m.). Cesta k Čertovým mlýnům od Tanečnice poněkud sestupuje, vzápětí zase začíná stoupat, až přichází na lysou kupu Čertových mlýnů (1207m n. m.). Po několika krocích dále po hřebenu, který odtud v oblouku k jihu odbočuje, dojde pocestný k velkým skaliskům, které tomuto vrchu daly jméno. Po okraji hřebenu rozmetané kameny jsou troskami mlýna, jehož pánem sám čert býval, níže pak je vidět skalnatý útes a ohromný balvan, zbytky to někdejší mlýnské strouhy a mlýnského kamene. O Čertových mlýnech vypravuje pověst.
Před dávnými časy bydlila pod starou hutí selka s jedinou dcerou. Tato byla již při letech, a proto chasa málo si jí všímala, takže jednou mrzutě pronesla ,,Kdyby sám čert přišel, hned bych ho chtěla". Brzy poté přišel na přástky v té chalupě myslivecký mládenec, který hned kolem domácí dcery se měl, matka však řekla, že myslivci nemají žádného domova. Zdráhala se dáti mu dceru za ženu, ale když vychloubal se bohatstvím svým, dceru mu konečně slíbila. Stanovila si jedinou podmínku, aby do osmačtyřiceti hodin tam na vrchu vystavěl mlýn, aby se v něm hned mohlo mlít. Při tom zůstalo.
Druhého dne k nim přišel starý strýček, který sotva uslyšel, co se stalo, zachmuřil svou tvář a hned se pokřižoval. Jen se otázal ,,nepodívali jste se mu na nohy, neměl snad koňské kopyto?". A vypravoval, jak od rána již po Bečvách starý žebrák jakýsi chodí a všechny kohouty skupuje. I radil jim, aby si jednoho kohouta dobře uschovali. A tak se stalo, že když žebrák ten skutečně i k nim přišel, řekli, že nedávno kohouta zabili. Žebrák se zaškaredil a odešel pryč. Čas docházel, myslivec stavěl mlýn a dílo se mu dobře dařilo.
Když pak nastal druhá noc a mlýn již byl téměř hotov, zakokrhal brzy po půlnoci kohout, jejž selka na střechu stavení vysadila. Tu čert, který právě nesl velikou skálu na zádech řetězy opásanou, upadl s kamenem a moc jeho byla zlomena. Skála ta pak do dneška leží pod horou a jsou v ní čertova záda a čertovy řetězy vytlačeny. Na hoře pak, kde mlýn již téměř dostavěn byl a i strouhy byly vykopány, byla u mlýny chalupa, ve které pak strašilo, takže tam nikdo nechtěl nocovat. Až jeden odvážný vysloužilý voják tam přenocoval, čerta hromničkou zkrotil a od něho si vynutil slib, že tento kraj pro příště již nechá na pokoji.


Celý příspěvek | Počet názorů: 0 | Přidat názor | Informační e-mailVytisknout článek

roh   Přihlášení čtenářů roh

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

roh   Zajímavé odkazy roh
Totalita - web proti totalitním systémům.
Vlastenci! na www
Web o Horní a Dolní Lužici.
Moravský vlastenecký etnofolk.

rodina.lv
Vlastenci


GNU redakční systém phpRS
GNU redakční systém phpRS

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.